4. část

29. dubna 2009 v 22:11 | Mary |  Válka vs láska
Tak přidávám 4. část k povídce Válka vs láska. Je trochu kratší, tak snad neva.

Když přiběhli na místo, řekla Mary Jackovi ať počká, kde je. Jack jen přikývl. Když kóta 5 odběhla, Jack se zamyslel. "Chtěl jsem ji opravdu políbit? Je pěkná, milá, je mi s ní dobře. Jenže ona půjde do boje a já možná taky. Asi by to neklaplo." pomyslel si Jack. "Jacku?" Ten sebou trhl. Smála se na něj Mary. Měla široký úsměv a po čele jí tekly pramínky potu. "Můžeme jít?" "Jistě." Mary se otočila zpátky ke své kótě. "Tak a teď si dáme mírňoučký klus ke kasárnám." Jack se koukl na šest vojáků. Všichni byli špinaví od bahna a zpocení, ale měli široké úsměvy. "Tak běžíme, běžíme!" pobídla Mary svou kótu. "Jak to, že vás je lichý počet?" zeptal se Jack. "Ještě k nám má někdo přibýt, což nechápu. Potom chudák nebude stíhat. Doufám, že už bude aspoň trochu vycvičený. Jinak bychom se všichni strašně zbrzdili." řekla ustaraně Mary. Vždyť má na krku šest, brzo sedm, lidí. To je velká zodpovědnost. Mary má zajistit, aby se jejím lidem nic nestalo a aby zachránili co nejvíc lidí. Jack jí to viděl na očích. "Musíš být statečná!" řekl. "To ty taky, když chceš jít dobrovolně do války. Všichni jsou tímhle stateční. Jít dobrovolně do boje, to bych já nedokázala, ale musím a už jsem si zvykla. Každý si musí zvyknout." Řekla Mary.
Když došli do kasáren, řekla Mary Jackovi, že se musí jít umýt. "Jen běž." "Díky." A než si to Mary uvědomila, dala Jackovi pusu na tvář. Mary se rychle otočila a chtěla odejít, ale Jack ji jemně chytil za zápěstí. Přiblížil se k ní. Díval se jí do očí. Měl strašnou chuť ji políbit. "Je tak nádherná." pomyslel si. "A tak nevinná. Bože, je překrásná!" To samé si myslela Mary. Jack udělal jeden kratičký krok. Pomalu se k ní nakláněl. Už byl tak blízko. Jen pár centimetrů je dělilo. Ani ty ne. Jen pár milimetrů. Měla nádherné oči a krásné plné rty. Stoupla si na špičky, aby měla jeho rty blíž. Zlehka se jejích rtů dotkl. Oběma projel krásný pocit. Když si Mary uvědomila, že je tady může každý vidět. Chytla ho jemně za ruku a šeptla: "Pojď." Jack byl překvapený. "Kam to jdeme?" zeptal se tiše. "Uvidíš." Vešli do budovy a vystoupili až do posledního patra. Zatočili doprava a Jack si všiml, že na dveřích jsou napsaná jména. "Zřejmě jejich pokoje," pomyslel si. Vešli do posledního pokoje. Byl docela velký. Na pravé straně u zdi byla postel. Pak skříň, stůl a židle. Na stole bylo pár fotek. Zřejmě Maryina rodina. I na nočním stolku byla fotka. Byla na ní celá Johnsova rodina. Mary za sebou zavřela dveře. Mile se na něj usmála. Zase k ní začal pomalu kráčet. Ona mu vyšla vstříc. Za chvíli byli zase těsně u sebe. Ukazováčkem ji zvedl hlavu. Jemně, ale vášnivě ji políbil. Už to nemohla vydržet. Sundala mu sako. On jí sundal kabát. Pak se nechali vznést do touhy a rozkoše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama