7. kapitola

24. dubna 2009 v 18:43 | Mary |  Minulost nezměníš - HP
Kapitola sedmá
"Tvoje co?" zeptal se udiveně Fred. Harry a všichni ostatní měli udivené výrazy, jen Hermiona se na chvíli podívala vítězně, ale hned na to udělala také udivený výraz. Ron se ke své manželce nahnul a zašeptal ji "Zase si měla pravdu. Jak to děláš?" "Zapínám tu věc v hlavě, zlatíčko" "A proto tě tak miluju" zašeptal Ronald své manželce a vlepil ji, pusu na tvář. "Moje dcera" odpověděla v klidu Ginny. Lily se cítila nesvá pod tolika pohledy; sice hrála famfrpál, ale tam se na ní dívali jen, když byla blízko zlatonce, popřípadě, když se jí něco stalo, ale tohle bylo moc; a tak řekla pouze "Ahoj" navíc se v té chvíli nezmohla. Pak se otočila na Harryho, chtěla vidět jak se tváří. A tvářil se, tak jak si myslela. Udiveně. Všichni na ni koukali udiveně. Co sis myslela, řekla si Lily v duchu že, když se tu objevíš, všichni skočí kolem krku? Vlastně jsem ani nad tím nepřemýšlela, jak se budou tvářit a chovat. Teď to ticho bylo až nesnesitelné, až se konečně ozvala Hermiona "Moc ráda tě poznávám, jsem tvoje teta Mia, teda Hermiona, ale klidně mi říkej jen Mia" Konečně někdo něco řek, díky této, ještě že tě mám. Pomyslela si Lily a hned si vzpomněla na písničku od Petra Koláře "Vyznání" nebo jak se jmenovala. Nesmím tolik poslouchat tu MP3. "Taky tě ráda poznávám, ale myslím, že tři z Vás už jsem tu viděla na vlastní oči a strýčka Percyho v novinách" řekla Lily. "Nebo to je jinak?"zeptala se. "Rád tě poznávám, jsem Percy" a natáhl ke své neteři ruku, která mu ji jemně stiskla. "Potěšení je na mé straně, vždyť si ministr" zasmála se Lily. "Doufám, že ti smím tykat?" zeptala se rychle Lily. To se zasmáli všichni. "Jasně že jo, tykat tady můžeš úplně všem, teda až tady na profesorku McGonaggallovou" řekl ji další strýčků a Lily, odhadovala, že to bude Charlie. "Ty si Charlie, že jo?" "Jo, to jsem já" usmál se. Lily se otočila na postarší dámu a zeptala se "Vy jste profesorka McGonaggallová?" "Ano, momentálně vedu školu v Bradavicích" "To vím, mamka Vám posílala dopis s žádostí o moje studium v Bradavicích. Moc ráda Vás poznávám" když se Lily, zmínila o Ginny, pár lidí se otočili na ni. "Ach, ano, včera mi přišla. A taky Vás ráda poznávám, Lily" Lily natáhla k Minervě ruku, která ji oplatila jemným stisknutím ruky. Lily se se všemi seznámila, až na jednu osobu. Na Harryho. Vypadal, že nad něčím usilovně přemýšlí a stál kousek opodál. Všichni si pak sedli a povídali si o Molly.
Když večer všichni hosté odjeli, Lily si prohlížela celý dům. Je nádherný pomyslela si Lily. Ostatní dole uklízeli, takže měla od prvního patra až po to poslední volné. Lily vešla na odpočívadlo a koukla na dveře, na kterých byla cedulka "Ginny Weasley" Mámin pokoj, tak ten musim vidět pomyslela si Lily. Otevřela dveře a všimla si osoby, která stála u okna. Lily vešla potichu do pokoje a hned věděla, že je to její otec a zřejmě si nevšiml, že někdo vešel. "Ahoj" hlesla potichu, skoro až šeptala. Harry sebou trhl a otočil se. "Myslim, že my dva jsme se neseznámili. Jsem Lily. Tvoje…." Lily se zasekla. Mám to říct, nebo ne? Přemýšlela v duchu. "Ahoj. Jsem Harry. A jsem…to bych taky rád věděl, kdo vlastně pro tebe jsem" řekl Harry. "Já to vím, ale myslim, že to říct, nemůžu." "A proč ne?" zeptal se Harry. Celá Ginny pomyslel si. "Lily, zlato, pojď dolů, už půjdem domů, musíme balit" ozvalo se zdola. "Už jdu mamko" křikla na svou matku Lily. "Tak,….ráda jsem tě poznala, Harry" "Já tebe taky" koukl do jejích zelených očí a udivil se, vždyť takové oči má on! Ale než stačil něco říct Lily už v pokoji nebyla. Rychle se rozeběhl dolů, ale už uslyšel je hlasité prásk. Harry dolů doběhl celý zadýchaný. "Už odjeli?" zeptal se docela zbytečně. "Jo, už odjeli. Prej musí balit, budou se stěhovat a mají jim přiletět věci z Paříže." Informovala ho Mia. Harry se na ní podíval a pak vyhrkl. "TY TO VÍŠ!" "A co mám vědět?" zeptala se nevinně Hermiona. "Jo, co má vědět?" přidal se Ron. Ale ne, Rone. Teď bude určitě vědět, že to víme, pomyslela si Mia. "Oba dva to víte" "Ale co?" zeptala se klidně Hermiona a svému muži zacpala pusu jablkem. "Že ona je moje dcera!" "Mysliš Lily?" "Jo, myslím Lily!" Hermiona se prve koukla na Rona, pak na Freda a Lenku, na zem a pak na Harryho. "Jo vím to. Včera mi to docvaklo. Když byla na ministerstvu. Prve jsem to nechtěla říkat nikomu, ale pak, když jsem si vymyslela to věštění, musela jsem Ronovi říct pravdu. Přemýšlela jsem, jestli ti to říct, ale ty sis domluvil to rande s Jane, tak jsem tě tím nechtěla zatěžovat. A Ginny mě potom tady v kuchyni žádala, ať to nikomu neřeknu. Ani tobě ne." Poslední větu řekla šeptem. "Ale proč?" zeptal se nechápavě Harry. "Ginny si myslí, že máš rodinu a že si šťastnej a proto tě nechce, ničim zatěžovat." "A Lily to ví?" "Co, že jsi její otec?" odpověděla mu Mia otázkou. Harry kývl a pak si vzpomněl na ten rozhovor nahoře v pokoji. ,Jsem tvoje….' a pak mlčela. Nevěděla, jestli mi to má říct. Pomyslel si Harry. "Asi ano" hlesla potichu Hermiona. Harry zavrtěl hlavou. "Ví to určitě." "A jak zase víš ty tohle" zeptal se Ron, který za celou tu dobu stihl sníst jablko, které mu dala jeho manželka. "Když jsem byl nahoře, byl jsem v Ginny pokoji a pak za mnou přišla Lily a představila se mi, a když přišlo na to co je vlastně moje tak se zasekla a nic neřekla. Asi nevěděla jestli, to má říct." Vydechl Harry. "A nedala ti jejich adresu?" zeptal se s nadějí v hlase. Tohle si musí s Ginny vyřídit osobně. "Jo, dala." Řekla Hermiona a začala po kuchyni hledat kus pergamenu, kam Ginny napsala jejich adresu bytu. "Na" řekla Mia, když našla kousek pergamenu. "Díky" vzal si papír. "Mějte se. Čau!" rozloučil se a s hlasitým prásk se přemýstil ke svému bytu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mischulka mischulka | Web | 24. dubna 2009 v 19:36 | Reagovat

ahojky...tak zase zpátky:))...kapitolka je super...už se těšim na další:)..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama