5. část

8. května 2009 v 8:14 | Mary |  Válka vs láska
Další část k Válka vs láska

"Venku je už tma." Řekla Mary. "Budeš muset už jít." "Mě se ale nechce." "Slíbila jsem to tvému otci, že budeš do večera doma." "Počkají na mně." "Nechci, aby si měl kvůli mně problémy." "Kvůli tobě je klidně budu mít." Mary se na něj mile usmála. Jack ji políbil. "Že do armády nepůjdeš?" zeptala se tiše Mary, ale Jack ji slyšel a vzdychl. "To ti slíbit nemůžu." Mary se na něj smutně podívala. "Tak mi alespoň slib, že se ti nic nestane." "Pokusím se." řekl a políbil ji na čelo. Mary se usmála. "Bude se mi po tobě stýskat." "Mě po tobě taky. Tak k nám někdy přijeď. Betty tě ráda uvidí, mamka tě lituje, že jsi v armádě a taťka…ten tě tak trochu obdivuje a já tě strašně moc rád uvidím." "Já tebe taky." Políbili se.
"Nechceš jít dál?" "Promiň, ale nemůžu." "Škoda. Tak se měj." "Ty taky." A rozloučili se polibkem. "Nejdu pozdě?" zeptal se Jack, když vešel do jídelny. "Ahoj. Ne, jdeš akorát." odpověděla jeho matka. Otočila hlavu na svého manžela, ale znovu se podívala na svého syna. Připadal jí jiný. Něco měl v očích. Viděla v nich zamilovanost. Musela se usmát. "Že by Mary? Je to milá dívka a má dobrý vkus." pomyslela si. Zbytek večeře probírali, co Mary Jackovi ukazovala. Pan Cappling byl docela rád, že mu Mary ukázala kasárny. "A jak se ti líbily kasárny?" "Docela ušly." Řekl Jack a vzpomněl si na Mary a na tu nádhernou věc.
Jack stál u okna, které bylo otevřené a kouřil. Někdo zaklepal. Jack schoval cigaretu za záda. "Dále!" řekl. "Čau brácha." Jack si oddechl. "Dáš mi šloka?" Jack jí podal cigaretu. "Díky." Betty mu vrátila cigaretu a vyfoukla kouř. "Tak se pochlub." Jack nechápavě koukal. "S čím?" "Já tě s ní viděla." "Aha, takže musím s pravdou ven, co?" Betty kývla. "Je skvělá…A jiná než ostatní. Má něco v sobě." Betty se usmála. Takhle ho ještě neviděla. "Takže se ti líbí?" "Jo, je fajn." "Takže ses zamiloval?" "Jo, asi jo. Ale rodičům ani muk. Znáš je, ne?" "Jasně, budu jako hrob." Betty si ještě jednou popotáhla a odešla z pokoje. Jack se usmál a cigaretu zhasl.
Asi devatenáctiletý mladík jel na svém motocyklu. Zkoušel jestli jde, jak má. Když dojel domů a uklízel ho do kůlny, šel kolem pošťák. "Právě jsem ti něco přinesl." Jackovi se na tváři objevil veliký úsměv. Rychle se rozběhl do předsíně. Začal si šeptem číst dopis. "Vážený pane Capplingu, s potěšením Vám oznamujeme, že jste byl přijat…" Konec dopisu jen prolítl očima. "ANO! Díky tati." Na tváři měl radostný a šťastný úsměv.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama