Půlnoc

15. května 2009 v 18:20 | Mary |  Jednorázovky - HP
Tak, přináším první jednorázovku na téma Hp. Možná na dlouho poslední. Je o Jamesi a Lily.

Půlnoc

Hl. postavy: Lily Evansová, James Potter
Vedl. Postavy: Sirius Black

Pro Věrku, Hanku a Lejnu
Doufám, že se Vám to líbilo
Od vaší
Máni
Marie Odehnalová

Hodiny odbíjely půlnoc. Zrzavá, asi sedmnáctiletá dívka plakala. Šla bosa po holé, studené zemi. Nechápala se. Šest let ho nenáviděla a teď se do něj zamilovat. Proboha, proč? Nenávidím se, řekla si v duchu a větu nakonec vyřvala. Neměla už žádnou sílu. Už dva dny nic nejedla a ani moc nepila. Buď byla v knihovně, nebo ve svém pokoji. Nemohla a ani nechtěla ho vidět s ní. Zakopla. Krásné zrzavé vlasy ji spadly do tváře. Slzy kapaly na zem.

Před dvěma dny
Lily vešla se svojí kamarádkou Katie do Velké Síně na snídani. Když ho spatřila, uhodila v ní. Držel se s havraspárskou, blonďatou dívku za ruce. Tu holku znala. Hrála za Havraspárskou kolej na postu střelkyně. Smál se s ní a něco ji zašeptal. Lucy, tak se jmenovala, zčervenala a na Jamese se pousmála. Lily se otočila na podpatku a utekla pryč. Nemohla ho vidět s jinou. Bolelo ji z toho srdce. Ještě než utekla, James si ji všiml. V jejích zelených očích viděl bolest. A to ho zarazilo.
Bylo po vyučování a Lily se dařilo vyhýbat černovlasému brýlatému chlapci, skoro muži. Vešla do svého pokoje, kde na ni čekala její kamarádka. "Co se ti stalo?" zeptala se hnědovláska starostlivě. "Nic se nestalo, Katie" odpověděla zrzka. "Nejsem slepá ani hloupá" řekla naštvaně Katie. "Zamilovala jsem se do něj!!" "Do koho?" "Do Jamese." "No to je gól!" "Já vím. Ale co mi na něm tak vydilo, se mi na něm líbí. A teď jsem u něj ztratila šanci. Co mám dělat Katie?" "Jo, to kdybych věděla." Lily si lehla do své postele z nebesy a zatáhla si závěsy.

Včera
Lily seděla opřená o strom a měla zavřené oči. Přemýšlela. O něm,o sobě, o budoucnosti, minulosti. A hlavně. O svých chybách. Kdyby si dřív uvědomila, jaký doopravdy je. Jak je hezký. Jenže. Kdyby, chyby. A taky že jo. Ona je zářnej příklad. "Nazdar Evansová" ozval se jeho hlas nad ní. Ta sebou trhla. "Už dlouho jsem tě neviděl ve Velké síni a to znamená, že jsi nic nejedla" usmál se na ni tím nejkouzelnějším úsměvem. Lily zatřepala hlavou a pak odpověděla: "Co tě to zajímá, Pottere?!" rychle vstala, posbírala knihy a utekla do hradu.

Součastnost
Muž s černými delšími vlasy se toulal po chodbách. Šel právě z kuchyně a myšlenky mu lítaly sem a tam. Zašel za roh a tam si všiml dívky, sedící na zemi s uplakanými oči. Sirius v té pobledlé dívce poznal Lily. Rozeběhl se k ní a pomohl ji na nohy. "Co tu děláš, Evansová?" zeptal se tiše Sirius. "Black?" udivila se prve a pak se znova zhroutila na zem. Sirius si k ní nervózně přisedl. "Jsem blbá, Siriusi." Ten sebou trhl. Nikdy mu neřekla jménem. "Co se stalo?" "Zamilovala jsem se do Jamese" hlesla tiše Lily. Sirius nemohl uvěřit vlastním uším. Lily, že se zamilovala do jeho nejlepšího kámoše? Ta Lily Evansová , která Jamese Pottera vždy odmítala, se do něj zamilovala. "Nemůžeš tomu uvěřit, co? To Katie taky ne." Pousmála se zrzka. Hned na to, ale posmutněla. "Teď však chodí s tou havraspárkou. Už u něj nemám šanci." "To se pleteš, Lily" řekl Sirius. Cítil tak trochu vinu. To on poradil Dvanácterákovi, aby si našel jinou. Lily se na něj zvědavě podívala. "Pořád na tebe myslí. Víš co? Nech tomu volnej průběch, jo?" Lily jen přikývla. Sirius ji pomohl na nohy a společně šli na svou kolej.

Druhý den
Lily šla po dlouhé době zase do Velké síně se nasnídat. Na Jamese ani koutkem oka nepohlédla. Jamese to překvapilo. Čekal tam na Siriuse. Když se kouknul ke dveřím síně, uviděl ho. Měl jako vždy široký úsměv a místo aby si to mířil k Jamesovi, si to mířil k Lily. To ho zarazilo. Sirius něco zašeptal Lily a ta pohlédla na Jamese a pak jemně kývla. James se zamračil. Co to má znamenat? Pomyslel si James naštvaně. Když k němu pak Sirius přišel, ani ho nepozdravil. "Co se děje, brácho?" zeptal se zvědavě Sirius. "Od kdy se bavíš s Lily?" vybafl na něj James. "Jóó, tohle ty myslíš!" a sdělil mu včerejší večerní rozhovor. "Děláš si srandu?" řekl James, když mu jeho nejlepší kamarád dopověděl, co se stalo. "Kámo, řeknu ti, že by to byl blbej vtip. Radím ti, něco s tím udělej" odpověděl Tichošlápek. James se zamyslel. "Ale co?" "Jó, to kdybych věděl" a odešli na hodinu.
Brýlatý mladík čekal, až skončí poslední hodina, na kterou on nechodil. Věštění z čísel. Zazvonilo. Poskočilo mu srdce a začal být nervózní. Nevěděl, co jí má říct. Když už se začínaly otevírat dveře, zalezl do malého výklenku. Čekal až, ona vyjde. Když už přešla výklenek, kde byl skovanej, vyšel tiše ze svého úkrytu. Zatáhl ji za ruku a druhou ji zacpal pusu. Lily jen vyvalila oči. Na víc se nezmohla. Poznala jen to, že je to muž. Počkat, tu vůni znám! Pomyslela se Lily. Osoba ji zatáhla do nějakého tmavého výklenku. Nakonec ji sundal ruku s pusy. Lily se otočila a chtěla na osobu začít křičet. Ale pak zjistila, kdo to je. Dívaly se na ni ty nejhezčí čokoládové oči. "Co to děláš?" zeptala se ho. "Musíme si promluvit." Řekl jemně, až se Lily začaly podlamovat kolena. Radši se opřela o zeď. "Musíme si promluvit" zopakoval James klidně. "A o čem?" zeptala se zvědavě. "O nás." Lily nechápala. "Jako proč?" James nevěděl co má na to říct. "No, prostě…o nás. O našich citech. K sobě" Lily pořád nechápala. "A to jako proč?" "No, protože něco k sobě cítíme." "Jo a proto máš jinou, co?" "Cože?" "Víš co? Jdu pryč!" "Nechoď, Lily. Aspoň mě vyslechni!" "Nikdy!" A utekla s pláčem pryč a Jamese tam nechala nechápavě stát.
Uběhl týden, kdy se James snažil promluvit s Lily. Rozešel se s Lucy, ale Lily nic. Zase byla pobledlá, smutná. Nechápala se. Jamesovi se vyhýbala, jak to šlo.
Byl podzim, takže na ně učitelé tlačili s hromadou úkolů. Jen parta puberťáků se neučila. Poberti. Peter byl zřejmě v kuchyni, takže venku byli jen James, Sirius a Remus. Sirius najednou žďuchl do Jamese, který to nečekal a málem spadl. Koukl, kam se dívá Sirius a pousmál se. Pod stomem seděl Srabus. Než Remus stačil něco říct, byl Tichošlápek a Dvanácterák u Srabuse, který visel hlavou dolů. "Nech ho bejt, Pottere!" ozvalo se za jejich zády. James ten hlas znal. Byl její. Rychle se otočil a podíval se do jejích zelených očí. Zrušil kouzlo. Snape se postavil na nohy. "Nemusí mi pomáhat nějaká mudlovská šmejdka!" James a Sirius zamířili na Snapea hůlkami. "To odvoláš!" vyhrkli naráz. Oba nesnášeli, když tohle někdo řekl. Snape zavrtěl hlavou. "Odvoláš" řekli znovu a oba své hůlky přiblížili k němu. "Nechto ho bejt, kluci" hlesla, otočila se a utekla do hradu. James viděl v jejích očích bolest. Oba sklonili hůlky a odešli do hradu.
Chýlilo se k půlnoci a on ne a ne usnout. Na konec vylezl s krásně zahřáté postele a šel do společensky. Tak jak byl. Na sově měl jen tepláky. Když došel do společensky, všiml si, že někdo sedí naproti krbu a dívá se do ohně. Po chvíli pozorování poznal, že je to Lily. Potichu k ní došel. "Můžu si přisednout?" zeptal se tiše a zároveň jemně James. Lily sebou trhla. Kývla. James si všiml, že pláče. "Myslíš na dnešní odpoledne?" Znovu jen kývla. "Mám pocit, že jsem nepatřím" hlesla a jedna zabloudilá slzy ji stekla po tváři. "Co to prosím tě říkáš? Ty že sem nepatříš?! To je největší blbost, co jsem slyšel! A věř, já jich slyšel hodně!" Lily se musela pousmát. "Vždyť si nejchytřejší z celý školy. Ty jsem patříš." Řekl James, který si všiml malého úsměvu na její tváři a pokračoval. "Od koho bychom si opisovali úkoly, eseje a všechno ostatní? Co bychom bez tebe dělali. Co bych dělal, kdyby si tu nebyla?" poslední větu řekl šeptem, avšak v prázdné místnosti, kde plápolá a někdy praskne oheň, to šlo krásně slyšet. James se díval na zem, zatímco Lily na něj. Viděla v jeho očích bolest, smutek, tíhu, kterou mu způsobila ona. "Díky" usmála se na něj, když zvedl hlavu. "Nemáš za co. Vždyť jsem řekl pravdu." "Ale od tebe zní strašně hezky. Všechno od tebe zní hezky" řekla potichu Lily. Začala se k němu pomalu a nejistě přibližovat. James si toho všiml. Ten se přibližoval o trochu rychleji. "Ach Bože. Je tak pěknej!" pomyslela si. Byli od sebe jen pár centimetrů. James to už nemohl vydržet. Malíčkem odhrnul neposlušný pramínek jejich vlasů a dal ji za ucho. Lily sebou jemně otřásla, když ucítila dotyk jeho kůže na té své. Už to nemohl vydržet. Chytl její obličej do svých dlaní a políbil ji. Sklouzli na zem. Prve jen její rty laskal. Když se však váhavě dotkla jeho holé hrudi, začal ji líbat vášnivěji. Kdy už oba cítili, že by zašli mnohem dál, Lily se od něj odtrhla. Zrychleně dýchla, ale na tváři měla krásnej úsměv. James se na ni taky usmál. "Teď mi už neutečete, slečno Evansová" řekl a oba se nahlas rozesmáli.
Příští ráno všechny překvapili. James a Lily seděli vedle sebe, nohy pod stolem měli propletené. Společně se smáli, navzájem si dávali jídlo, líbali se, milovali se.

Konec

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama